LITERÁRNÍ SOUTĚŽ - TÉMATA 2013 - 2014

SÍLA RODINY

Wintonův příběh záchrany dětí ukazuje jednu fantastickou věc. I když většinou tyto děti ztratily během 2. světové války své biologické rodiče, britské adoptivní rodiny jim otevřely své domovy a spolu s tím i svá srdce. Často šlo o rodiny velmi chudobné, dokonce mnohdy neměly pro děti z Československa ani postel. To jim ale nezabránilo v tom, aby jim pomohly. Nechaly je spát společně se svými vlastními dětmi a snažily se jim jejich úděl co nejvíc ulehčit. Nebyli to snad hrdinové? Tito nádherní lidé nejenom zachránili lidské životy, ale dali přijatým dětem lásku a pocit bezpečí. Z nich se pak často stali umělci, politici, vědci, právníci, podnikatelé a hlavně slušní lidé, kteří pomáhají dalším.

Pouto s adoptivními rodinami a svými nevlastními sourozenci je pevné dodnes.

Jedno z Wintonových dětí Věru Gissingovou si vybrala její adoptivní sestra Dorothy Rainford na základě fotografie a osobního rozhovoru se svými rodiči. Zeptali se jí, zdali je ochotná přijmout do rodiny stejně staré děvče z Československa za určitých podmínek. 

Bude se muset dělit o svůj pokoj a své kapesné, seznámí ji se svými kamarády, bude ji učit anglicky a pomáhat ve škole.
Budoucí adoptivní sestra se vším souhlasila, ale dala si jednu zásadní podmínku, že nebude muset chodit víc na klavír. Naštěstí s tím rodiče souhlasili, a tak díky jejímu rozhodnutí Věra Gissingová prožila v Anglii zbytek dětství v milující rodině.


LITERÁRNÍ SOUTĚŽ SÍLA RODINY

Co by se stalo, kdyby vaši vlastní rodiče přišli za vámi s podobným návrhem, že byste mohli mít nového sourozence - například z dětského domova? Možná, že máte dokonce zkušenosti z vašeho nejbližšího okolí, buď ze své rodiny nebo od sousedů či známých.

Napište nám o tom, jaký máte názor na adopci a osvojení dítěte?

Délka vašich příspěvků není omezena a literární zpracování necháme na vás. Můžete napsat několik vět nebo i delší literární práce (úvahy, povídky, básně). Pokud chcete, posílejte nám ilustrace, kresby a fotografie k vašim příspěvkům. 

V České republice od 1. ledna 2013 platí pěstounský zákon. A právě pěstounství je formou náhradního rodičovství, aby děti z problémových rodin mohly vyrůstat ve zdravém, bezpečném a citově vřelém prostředí. Nejedná se o klasickou adopci, protože děti vědí o svých biologických rodičích. Často se pak do své původní rodiny vrátí, když se v ní poměry zkonsolidují.

Důležité ale je, aby nemusely jít do dětského domova, aby mohly vyrůstat zase v rodině, kde – jak všichni doufáme - najdou lásku a porozumění.

Více se o této problematice dozvíte na adrese: www.hledamerodice.cz

Při prohlížení těchto stránek jsme našli krásný důvod, proč se jedna pěstounská rodina ujala dvou dětí:

„Měli jsme ještě místo u stolu i v srdci a nenašli jsme žádný důvod, proč ho nezaplnit dítětem, které to potřebuje.“

Na literární práce a vaše názory se těší Matej Mináč a Zdeněk Tulis.

Své příspěvky zasílejte na tyto adresy: zdenek.tulis@seznam.cz nebo wintonfilm@seznam.cz